|
| |
|
|
Problematika onkologického onemocnění z perspektivy rodinných příslušníků pacienta
ADAMOVÁ, Michaela Mija
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku onkologického onemocnění z pohledu rodinných příslušníků, mapuje jejich zkušenost a zjišťuje jejich zvládací strategie. Teoretická část popisuje základní pojmy onkologického onemocnění a oblasti psychoonkologie. Dále se věnuje dopadům nemoci na celou rodinu a změnám, které nastávají po příchodu vážné nemoci. Poslední kapitola se zabývá náročnou životní situací v kontextu rodiny, zvládacími strategiemi a externími způsoby pomoci. Praktická část se opírá o výzkumný design, je realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky (dospělými dětmi) onkologicky nemocných žen ? matek. Pro analýzu dat je použita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumný soubor je tvořen 6 rodinnými příslušníky, 4 ženami a 2 muži. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kazuistikách a v mezikazuistickém srovnání. Ze získaných dat vyplývá, že jedinci prožívají negativní i pozitivní emoce, stres, psychosomatické projevy, skrývají vlastní pocity a hovoří o svých myšlenkách. Dále respondenti zmiňují časovou náročnost spojenou s nemocí, negativní ovlivnění kognitivních funkcí jako je paměť a pozornost, ale i kladné aspekty jako je například přehodnocení priorit. Také poukazují na změny, které nastaly v rodině, mezi něž patří změna ve vztazích, rolích, rodinném zapojení se do chodu domácnosti, vnímání změn u nemocného a finanční problémy spojené s obtížnou rodinnou situací. Závěrem se pojednává o zvládacích strategiích, které používají respondenti jako je například sociální opora, získávání informací atd.
|
|
|
Způsoby vyrovnávání se s onkologickým onemocněním
HOMULKOVÁ, Barbora
Onkologická onemocnění se stále řadí mezi ta nejobávanější. Sdělení diagnózy a následný proces léčby jsou pro pacienta velmi psychicky náročné. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout na tuto náročnou životní situaci a zmapovat, popsat a zanalyzovat způsoby, kterými se s ní lze vyrovnávat. Teoretická část práce popisuje nádorové onemocnění, proces vyrovnávání se s nepříznivou diagnózou, zdroje opory pro onkologicky nemocné a podmínky osobnostního růstu. Praktická část využívá design kvalitativního výzkumu. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se zjišťují zkušenosti lidí, kteří onkologické onemocnění překonali. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, mezi nimiž jsou 2 muži a 3 ženy. Je sledován proces jejich prožívání a vyrovnávání se s onemocněním, bilancování zdrojů podpory a zátěže a důsledky této zkušenosti na jejich současný život.
|
|
|
Práce s dětmi předškolního věku hospitalizovanými na onkologii
SKALICKÁ, Jana
Bakalářská práce je věnována dětem s onkologickým onemocněním a možnostem, jak s nimi pracovat v rámci hospitalizace. K výběru tématu mě přivedly osobní zkušenosti s vážnou nemocí našeho syna. Přibližuji problematiku dětí očima rodiče, který vší silou bojoval o pozitivní naladění svého dítěte v nehostinném nemocničním prostředí. Praktická část je tvořena dvěma výzkumnými sondami. V první vycházím ze svých zkušeností, průběhem onemocnění a hospitalizace syna. Druhá je tvořena návrhy různých činností pro dětské pacienty v nemocničním zařízení. Činnosti, které ve své práci uvádím, jsou vodítkem k veselému a rozmanitému pobytu v prostředí, ve kterém není dítěti příliš dobře.
|
|
|
Prognostic awareness in advanced cancer patients
Vlčková, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Být si vědom závažnosti svého zdravotního stavu je klíčový předpoklad pro to, aby pacienti mohli být zapojeni do plánování své budoucí péči. Tento předpoklad se v literatuře označuje pojmem prognostické uvědomování a dobrá komunikace s lékaři je jedním z faktorů, který jej významně ovlivňuje. Tato disertační práce se zabývá tímto tématem prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Jejím cílem je popsat tento fenomén a identifikovat další faktory, které ovlivňují porozumění vlastní prognóze u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Autorka této disertační práce se podílela na tříletém projektu, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR (IMPAC study, číslo grantu 17-26722Y)), jejímž cílem zmapovat preference pacientů s vážným onkologickým onemocnění a dále popsat faktory, které souvisí s prognostickým uvědomováním a prozkoumat jeho stabilitu v čase. Vedlejším cílem bylo také zmapovat, jaké je pro pacienty s vážnou diagnózou a jejich blízké účastnit se výzkumné studie. V úvodní kapitole této disertační práce popisujeme koncept prognostického uvědomování, způsoby jeho měření a cíle této práce. Součástí disertační práce jsou 4 publikace, které se tímto tématem zabývají a 1 publikace, která reaguje na vedlejší cíl této disertační práce. Publikace jsou následovány...
|
|
|
Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti
Škardová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti" se zabývá problematikou psychosociálních aspektů onkologického onemocnění a jejich zvládání u dospělých pacientů. Teoretická část je věnována jednotlivým fázím onemocnění a jejich důsledkům na život pacienta. Zabývá se také základními etickými problémy, které jsou s tímto onemocněním spojovány. Teoreticko-praktická část uvádí základní formy a metody podpůrné onkologické péče a předkládá návrh jejich členění. Praktická část je vypracována formou rozhovorů. První rozhovor byl proveden s nemocniční kaplankou, následují rozhovory s onkologickými pacientkami. Hlavním cílem práce je upozornit na problematiku psychosociálních aspektů onemocnění, jejichž řešení by mělo být nedílnou součástí komplexní onkologické péče.
|
|
|
Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce
Kašparová, Marie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Ženy po ablaci prsu v kontextu sociální práce" zpracovává téma samotné diagnózy karcinomu prsu, způsobů léčby a jejích vedlejších účinků, ale hlavně také psychických a sociálních dopadů, které s sebou tak závažné onemocnění přináší. Snaží se nastínit možnosti, které mohou ženy s touto diagnózou využít, a v neposlední řadě poukazuje na velký potenciál sociální práce ve zdravotnictví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Všeobecná sestra jako edukátor rodinných příslušníků onkologicky nemocných.
Vrtišková, Monika ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem sestry jako edukátorky příbuzných onkologicky nemocných. Onkologický pacient nepotřebuje pouze odbornou medicínskou péči, ale zároveň vyžaduje péči psychologickou a to v průběhu všech fází nemoci. Nesmírně důležitá pro nemocné je podpora jejich rodiny. Pro jejich psychologickou podporu je nepostradatelná edukace. Část práce se zabývá problematikou nemocných pacientek s karcinomem prsu, jejich psychologickými problémy v průběhu onemocnění a podporou rodinných příslušníků a jejich edukací sestrou. Klíčová slova: onkologické onemocnění, karcinom prsu, všeobecná sestra, edukace, edukátor, pacientka, rodina.
|
|
| |
|
|
Nároky psychické adaptace na onkologickou diagnózu karcinom děložního hrdla: kvalita života a posttraumatický růst ve fázi remise onemocnění.
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje nárokům a specifickým faktorům, které ovlivňují psychickou adaptaci žen na onkologickou diagnózu "karcinom děložního hrdla." Podrobněji se zaměřuje na kvalitu života a posttraumatický růst pacientek ve fázi remise onemocnění. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek. Dále uvádí téma jeho zvládání ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na onkologickou diagnózu se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s ní. Poslední část tohoto oddílu uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Text se v kapitole o fázi zotavování a remise podrobněji věnuje teoretickému zázemí konceptů kvality života a posttraumatického růstu, včetně přehledu nástrojů pro jejich kvantitativní hodnocení. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Všímá si proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty...
|
host ::
RSS.